Vánoční čas a jeho významné dny

4.12. - Svatá Barbora

V den svaté Barbory se dodržuje zvyk řezání třešňových větviček, tzv. "barborek". Používají se na ozdobu domova v čase předvánočním, tím, že se vloží se do vody a čeká se, až větvičky vykvetou. V dřívějších dobách to znamenalo, že kolikátý den větvička od uříznutí vykvete, tolikátý měsíc bude její majitel šťastným. Třešňovou větvičku lze nahradit i větvičkou zlatého deště.

 

Na Mikuláše je u nás rozšířen známý zvyk večerního chození sv. Mikuláše, čerta a anděla. Tento den sestupuje Mikuláš z nebe na zem, obchází lidské příbytky a spoečně s čertem a andělem nadělují hodným dětem cukrovinky a ovoce, zlobivým dětem uhlí a brambory.
 

7.12. - Sv. Ambrož

Štědrým dnem začínají Vánoce.

 

Na Boží hod vánoční se v dřívějších dobách nikde nepracovalo, všichni měli zbožně rozjímat. Světnice ani zápraží se tento den nemetly, postele nestlaly. Nechodilo se ani po návštěvách a přišel-li někdo, měl přinést koledu a popřát šťastných a veselých svátků narození Pána Krista. O božíhodové mši, nazývané též "hrubá" bývalo v kostele plno.

 

Ještě v nedávné době bylo zvykem na svátek svatého Štěpána chodit od domu k domu a koledovat. Za své koledování byli koledníci odměněni kouskem ovoce nebo malým penízem.

 

Svátek svatého Silvestra připadá podle našeho kalendáře na poslední den v roce. Přes silvestrovskou noc by nikde nemělo viset prádlo, protože by podle pověry v domě někdo zemřel. Poslední den v roce je spojován s čekáním na příchod Nového roku.

 

Jak na Nový rok, tak po celý rok - patří k hlavním novoročním pověrám, podle které lidé věří, že tento den má vliv na celý začínající rok. Proto by se měli vyhnout hádkám a snažit se být co nejlépe naladěni. Podle další pověry by se v tento den nemělo jíst nic, co má peří, protože by štěstí mohlo uletět.
Symbolem štěstí pro Nový rok byly v dřívějších dobách podkůvky, kominíčci, prasátka a čtyřlístky.

Svátkem Tří králů končí vánoce. V tento den chodí malý koledníci převlečení za Tři krále.